O muzeu + historie muzea

Meziválečné období

Léta do první světové války představují muzeum jako mimořádně plodné pracoviště, které se výraznou měrou zasloužilo o zachycení podoby regionu i jeho historie. V létě 1914 byly dokonce vypracovány plány na vybudování samostatné budovy muzea, k uskutečnění stavby však bohužel nedošlo. K znovuotevření muzea po 1. světové válce došlo až v roce 1926 stále v budově gymnázia.V roce 1933 se muzeum přestěhovalo do domu č. 7. na Masarykově náměstí, přesto to stále bylo provizorium. Odborná činnost byla zaměřena hlavně na výzkum oppida u Starého Hradiska, který zajistil muzeu i mezinárodní ocenění. Po roce 1934 převzalo výzkumy Moravské zemské muzeum v Brně a boskovické muzeum se zaměřilo na vykopávky v oblasti Jabloňan. Za války pak dochází k téměř úplnému zastavení činnosti muzea. Muzejní spolek v té době měl kolem 200 členů. V obavě ze zabavení některých vzácných předmětů však bylo muzeum v r. 1942 uzavřeno a část fondů uschována v soukromí. Po válce se znovu diskutovalo o novém umístění muzea. Prostory v domě č. 7 na náměstí byly přeplněny a tak muzejní spolek využil nabídky hraběte Mensdorff-Pouilly a přestěhoval muzeum na zámek.

Muzeum v poválečné době

Muzeum bylo znovuotevřeno v roce 1949. V roce 1950 byl muzejní spolek rozpuštěn, správu muzea převzal roku 1954 ONV v Boskovicích. Sbírkový fond se rozrostl o nerosty a ornitologii a bohužel i o množství konfiskátů, stále však přetrvávaly nedostatky v evidenci. V roce 1960 v souvislosti se zrušením okresu Boskovice a přechodu státní správy do Blanska pak muzeum fungovalo pod Městem Boskovice jako Vlastivědné muzeum města Boskovic. Jeho fungování však bylo poznamenáno spory o smysl jeho existence i dohady mezi samotnými stárnoucími pracovníky muzea.

Vývoj muzea od 70. let

 V roce 1972 umírá poslední velká osobnost dobrovolných pracovníků muzea Jaroslav Jurek. V tomtéž roce došlo k začlenění muzea do Okresního muzea Blansko a muzeum se profesionalizovalo. Mělo se zaměřit na zpracování dějin města, archeologické výzkumy a etnografii. V následujícím období prováděli pracovníci muzea výzkumy na archeologických lokalitách ve městě (hrad, Bašta, město) i v okolí (hradiska ve Svitávce, Velkých Opatovicích, Vážanech atd.) Bohužel, došlo k nevratným zásahům do sbírkového fondu, které jej výrazně ochudily – převod velké části sbírek do Moravského zemského muzea, doplnění instalace na boskovickém zámku, ideologicky zaměřené odpisy atd. V roce 1985 byly zpřístupněny nové stálé expozice věnované řemeslům a pravěkým dějinám regionu.

Obnova samostatného Muzea Boskovicka

Další změnu přinesl rok 1992, kdy bylo Okresní muzeum Blansko rozděleno mezi několik nových zřizovatelů a následně došlo i k obnovení činnosti Muzea Boskovicka, tentokrát však již v plně profesionalizované podobě. V tomtéž roce se muzeum opět stěhovalo, tentokrát do objektu tzv. rezidence (Hradní 1), kde je jeho hlavní sídlo i nyní. Došlo k opětnému přerušení provozu, obnovenému v roce 1994, kdy byly uvedeny do činnosti starší expozice. K nim na podzim téhož roku přibyla nová stálá expozice v Plačkově ulici č. 6, která byla věnovaná historii židovského osídlení v Boskovicích. V roce 1995 byla znovu otevřena upravená expozice „Pravěk Boskovické brázdy” a o tři roky později byla ve spolupráci se SOŠ a SOU A. Citroena otevřena expozice „Historické zemědělské stroje” na náměstí 9. května č. 2. V červnu 2002 nahradila již nevyhovující expozici v Plačkově ulici nová expozice Židovského města v rekonstruované synagoze maior v Traplově ulici. V roce 2014 byla tato expozice zmodernizována v rámci projektu Revitalizace židovských památek v České republice a nově otevřena expozice „Židovské čtvrti v České republice“ v židovském obecním domě na ulici Bílkova č. 7.

Muzeum regionu Boskovicka, příspěvková organizace

Od podzimu roku 2015 změnilo městské muzeum zřizovatele a stalo se Muzeem regionu Boskovicka, příspěvkovou organizací Jihomoravského kraje. V současné době zde pracuje 7 odborných pracovníků starajících se různou formou o podsbírky i o další odbornou činnost. Další zaměstnanci zajišťují provoz všech čtyř objektů a jejich expozic. Sbírkový fond představuje přes 63 000 inventárních čísel, z nichž převládají archeologické nálezy. Ostatní sbírky tvoří fondy etnografické, regionální, přírodovědné, historické, negativů a diapozitivů, militarií, starých tisků, map a plánů. V muzeu je uloženo několik desítek tisíc historických i současných negativů a diapozitivů. Muzejní knihovna obsahuje přes 7 000 svazků odborné literatury a slouží široké laické i odborné veřejnosti. Muzeum se zabývá zpracováním dějin města i regionu včetně sběru sbírkového materiálu, pořádá krátkodobé výstavy, přednášky, výlety, má bohatou publikační činnost a spolupracuje na pořádání mnoha dalších akcí, které obohacují život města i širokého okolí.