DANIELA KRAJČOVÁ – KAZUISTIKY

Daniela Krajčová je výjimečná kreslířka, vytvářející i křehké instalace, pracující s prostorem a pamětí osobní, společenskou i místa. Vedle média kresby používá výšivku, vytváří keramiku, animace, pracuje s různými podkladovými materiály, to vše kombinuje s videem a prostorovými objekty.
Kresba v případě Daniely Krajčové není přípravným studijním médiem, ale prostředkem k analýze mezilidských vztahů a zkušeností různých, často sociálně vyloučených skupin obyvatel, se kterými se osobně setkává, aby pochopila jejich realitu. Věnovala se mj. prožitkům a zkušenostem imigrantů a uprchlíků po jejich usazení se v Evropě, po vypuknutí války na Ukrajině se důležitou součástí její tvorby stala spolupráce s ukrajinskými ženami teď žijícími na Slovensku. V jednom rozhovoru označila svoji cestu za „dokumentární přístup“ ve volném umění: „Sú to príbehy a rozhovory s ľuďmi, reálne situácie, v ktorých sa ocitajú. Sú to príbehy, ktoré ma zaujmú a ja ich spracujem. Je to o skupinách ľudí, o tom ako je nastavená spoločnosť, o inakosti, sociálnym rozdieloch. Konkrétne osoby sú často uväznené v spoločenských podmienkach alebo ich spoločnosť dá do nejakej pozície – a to sa mi zdá zaujímavé skúmať.“ (Daniela Krajčová, rozhovor pro magazín Žijeme.sk, listopad 2020)
Vedle toho je v současnosti nejdůležitějším zdrojem inspirace mateřství. Zaznamenává stereotyp matky na „mateřské dovolené“, naplněný nekončící sérií nedoložitelných činností, zároveň se na okolní dění a každodenní situace dívá optikou svých různě starých dětí. Tuto osobní zkušenost transformuje do přesné analýzy fungování veřejného prostoru (cesta na hřiště, do obchodu), mezilidských vztahů (mikrosvět domova, obchodů, veřejných hřišť), i osobních či sdílených hodnot, kresbami probleskuje i zkušenost z toho, jak na matku s dětmi nahlíží společnost a jaké jsou možnosti osobního i veřejného uplatnění. Těmto z privátní zkušenosti vyplývajících témat přizpůsobuje i materiál, se kterým pracuje – polštáře, prostěradla, už nepoužívané kusy oblečení – vše má v sobě zároveň osobní příběh jejich majitelů. 
Daniela má rozpoznatelný autorský rukopis, do kreseb či linorytového základu na textilu vstupuje malbou či výšivkou, vlastní kresba je jednoduchá, pohotová a ve zkratce shrnující esenci z dané situace. 
V Boskovicích představujeme práce z posledního roku, ve kterých je akcentována linka soukromo/veřejného života matky se čtyřmi dětmi. Její práce zároveň prezentuje Potulná galéria, se kterou autorka dlouhodobě spolupracuje, mj. textilní pásy věnující se životu a příběhům Ukrajinek, které před válkou uprchly na Slovensko. Daniela Krajčová nedávno spustila projekt Obrúsok/Cерветка/Servetka, realizaci a prodej pláten s ručně tištěnými linorytovými grafikami, vyšívané ukrajinskými a slovenskými ženami, které si je možné zakoupit a i touto cestou je podpořit. 

Daniela Krajčová (1983, Žilina) je laureátkou prestižní ceny pro mladé slovenské výtvarníky Ceny Oskára Čepana z roku 2020, absolvovala Vysokou školu výtvarných umení v Bratislavě (Intermédia) a Vysokou školu múzických umení (animace).